Erik Herman

 V roce 2020 byl přijat Národní akční plán pro duševní zdraví, který je dokumentem Ministerstva Zdravotnictví. Tento plán se týká bytostně i popisu a budoucnosti psychiatrických ambulancí: Psychiatrickým ambulancím je i přesto, že poskytují péči největšímu počtu nemocných, je věnována v Národním plánu nejmenší pozornost v porovnání s ostatními službami. Jejich další existence je plánována pouze formou splynutí […]

Ambulantní psychiatři jsou explicitně popisováni autory Národního akčního plánu v rámci Reformy jako „nejproblematičtější” poskytovatelé, kteří “neproduktivní” pacienty účelově odesílají do psychiatrických nemocnic. Národní akční plán – Příloha č. 3- strana 17 „Soukromá ambulantní psychiatrická pracoviště představují v celkovém objemu zdravotních psychiatrických služeb větší část (spotřebují až 20 % zdrojů) než krajské nemocnice. Z pohledu zapojení do reformy

Je jistotou, že ambulatní psychiatrická péče v roce 2021 bude nadále ovlivněna epidemií Covid19. S velkou mírou nejistoty lze očekávat: *mnoho nových pacientů a dekompenzaci stavu stávajících (v souvislosti s horšící se socieokonomickou situací řady obyvatel) *s koncem nouzového stavu patrně ukončení možnosti vykazovat distanční péči (zatím není jasné) *nutnost citlivě vyvažovat motivování pacientů k

Aktuálně platná Kompenzační vyhláška přijatá v průběhu první vlny C19 má kompenzovat propad příjmů jednotlivých odborností. V jiných oborech medicíny došlo ke zvýšení hodnoty bodu průměrně o 10%, s aplikací na všechny výkonu roku 2020. Pro nás ambulantní psychiatry je navýšení méně než 1% a to pouze na výkony, provedené v druhé polovině roku 2020.

Ambulantní psychiatři referují o vlivu druhé vlny C19 na chod a ekonomiku ambulancí.  Zkušenosti ambulantů jsou různé, většina popisuje významný až zásadní propad příjmů.  Toto je způsobeno tím, že distanční péče je ohodnocena méně než péče osobní a poskytování distanční péče je dále limitováno. Dalším z důvodů je obava z  osobní návštěvy ordinace rizikových pacientů.