Vážené kolegyně a kolegové,
cesty vedoucí ke zjištění údajů o dotacích, které byly určeny k neinvestičním účelům v rámci Reformy, jsou velmi spletité. U řady z nich nelze ani dešifrovat, kam vlastně dotace směřovaly finálně, neboť byly postupně přeposílány přes různé instituce.
Neinvestiční dotace bylo možné využít na:
konkrétní účely, jako jsou náklady na mzdy zaměstnanců, náklady na nákup dlouhodobého majetku, spotřebovaný materiál, nákup služeb, energií, ale také na
nekonkrétní účely, jako je vytváření různých projektů a textových elaborátů.
Rozděleno bylo cca 1,44 miliardy Kč.
Zpráva in extenso:
Pokud se někdo z vás chce podrobně seznámit s komplikovaným systémem rozdělování a čerpání neinvestičních dotací v rámci Reformy, může tak učinit zde:
Zkrácená verze:
Pro ty z vás, kteří k tomu nemají sílu, shrnujeme:
Celkový objem neinvestičních dotací: 1,44 miliardy Kč
Přes MZ směřovalo ke 29 CDZ 486 milionů Kč (mezi 15 a 20 miliony Kč na 1 CDZ)
Fokusy, neziskové org. 331 milionů Kč (průměr cca 5 milionů na 1 projekt)
Textové dokumenty MZ a NUDZ 633 milionů Kč
Závěr:
Nelze posoudit efektivitu CDZ, z nichž každé obdrželo na počátku své existence dotaci mezi 15-20 miliony Kč. Jisté však je, že s pacienty v CDZ pracovali, není však publikováno, jaký byl počet ošetřených osob, jak dlouho byly léčeny a jak efektivně. Evaluační zprávy o jejich činnosti jsou sice objemné, ale tyto informace neobsahují, mnohdy se zakládají pouze na pozitivních kazuistikách. I když MZ zatím neodpovědělo na jediný dotaz a část z dotazů je nutné položit Ministerstvu pro místní rozvoj, tak není teoreticky vyloučeno, že dané statistiky existují.
Malá zařízení s relativně nízkými dotacemi na různé projekty patrně pracovala rovněž s osobami, které trpí duševní poruchou. Rozsah jejich práce a efektivitu rovněž nelze posoudit.
Převládajícím určením neinvestičních dotací bylo MZ a NUDZ, které vytvořily řadu obsáhlých dokumentů s tématy Deinstucionalizace, Destigmatizace, Včasně intervence atd. Krom toho, že byly publikovány a na jejich vypracování byly použity nemalé prostředky, není zřejmé, k čemu mají sloužit.
V závěrečném Dílu se zamyslíme nad tím, co ve svém dopadu rozdělení čtyř miliard reformních peněz pro českou psychiatrii znamená.
HOP+AP
Já snad do toho Brna pojedu, abych si to poslechl na vlastní uši a viděl protagonisty. Popisovaná situace je šílená tak, že se zdá, že se někdo spletl alespoň o řád. 633 milionů nejde, myslím si, smysluplně utratit za dokumenty (které nota bene zatím nikdo neviděl).
Kdyby jedna A4 stála přemrštěných 1000,- Kč, byl by to stoh papíru vysoký 211 metrů.
Zalezlý jak jezevec se svými neměnnými unicitami se spíš bavím sledováním tohoto terária s podivnými reformními tvorečky z CDZ, kteří si hrají na doktory a „léčí rozhovorem“, jak jsem se dočetl v nějakém materiálu, který mi místní Hujeři pravidelně bůhvíproč odkládají do čekárny ( to přijdou 3 děvčata s kompensovaným pacientem, který ke mě chodí 25 let, vytahnou z tašky štos materiálu a podarují čekající pacienty…mno, zkuste přijít do pizzerie a rozmístit na stoly inzerát s nabídkou kebabu odnaproti…)
P.S.: media ( nejčastěji irozhlas ) nás stále oblažují informacemi o stigmatizaci…proboha, po tolika utracených financích a kampaních, týdnech duševního zdraví by přeci žádná stigmatizace být neměla. Nebo byly finance vynaloženy špatně? Byly projekty chybné? Neměly ten správný efekt? Nebo někde udělaly soudružky gestorky chybu?
Nejvíc peněz spolkly papíry, jako obvykle. Kdyby se čas strávený jejich produkcí věnoval pacientům, mohla by být péče dostupnější.
Všichni by ocenili, kdyby se vydala souhrnná zpráva o reformě, o čerpání dotací, efektivitě těchto investic. A taky, zdali se splnilo to, co se slíbilo Bruselu, když už to platil.
Z publikovaných údajů se zdá, že investice šly na něco úplně jiného než se původně plánovalo.
Pokud se podíváte na http://www.reformapsychiatrie.cz – jsou tam stovky stran dokumentů, které něco sdělují, ale žádné konkrétní zhodnocení reformy tam nenajdete.
Ano, reformníci naslibovali dálnice a postavili cyklostezky. Za cenu dálnic.