Je doba přežití psychiatra v ambulanci pouze 18 let?

V příspěvku  RNDr. J. Soukupové zastupující Národní informační systém pro psychiatrii nalezneme řadu informací popisující psychiatrickou péči v ČR  ODKAZ ZDE

Z mnoha zajímavých informací vyjímám údaje o obměně ambulantních psychiatrů v systému péče.

Počet psychiatrických ambulancí (PA)

V tabulce viz níže vidíme, že za 5 let (2017-2023) se počet PA příliš nezměnil. Jejich sumární počet i pedopsychiatrickými ambulancemi v roce 2023 byl 912 (počet pedoposychiatrických praxí viditelně poklesl, počet ambulancí pro dospělé mírně  narostl).

Obměna psychiatrických ambulancí

V této tabulce nalezneme přírůstek a úbytek PA v letech 2017-2023 sumárně v ČR a v jednotlivých krajích.

Sumárně za 5 let 254 PA ubylo a 253 přibylo.

Životnost psychiatrických ambulancí

A zde si dovolím malé počty.

Pokud za 5 let ubude 254 PA z celkového počtu 912 PA, je cca 50 PA ročně, což je cca 5,6%. Tento počet je však nahrazen nově vzniklými PA, kterých přibude rovněž cca 50 ročně.

Zde je graf s dvěma křivkami: původní ambulance (klesající) a nové ambulance (rostoucí).
Vidíte, že obě tendence končí přibližně po 18 letech – v té době by staré ambulance prakticky zmizely a byly by nahrazeny novými.

To, k čemu směřuji, je životnost již fungujících PA.

Pokud ročně ubude 5,6 % již existujících ambulancí, 100% jich ubude za cca 18 let.

Při tomto školním výpočtu, který má jistě zásadní limitace. zjišťujeme že očekávatelná aritmetická životnost ambulantního psychiatra v praxi je tedy 18 let.

A tento údaj je podkladem k roztomilému zamyšlení a diskuzi. Ve hře je mnoho proměnných.

Ve kterém věku kolegyně a kolegové do PA vstupují? Atestaci složí ve věku nejdříve 29 let, nejspíše však o několik let později. Odcházejí do PA hned po atestaci? Nejspíše až několik let po další práci na lůžku. Statistiky tuto věkovou skupinu příliš nepostihují, většinou se spokojí s popisem věkové skupiny nižší než 50 let.

Diskuze

Má tedy kolega, který přejde do PA z lůžka před sebou průměrně budoucnost pouze 18 let práce? Z dat z ÚZIS to tak vypadá.

Nepochybně je celá řada z nás, kteří v PA pracují 30 let a více. Naproti nim musí existovat kolegyně a kolegové, kteří svoji praxi uzavřou o mnoho let dříve, aby se zmíněné počty vyrovnaly.  Otázkou je, jaká je motivace k jejich předčasnému uzavření.

Zdá se mi, že v mém okolí klasické ambulance nepřibývají, spíše bez náhrady ubývají, nikdo je nepřebírá a karty pacientů mnohdy končí na obecním úřadě.

To, co se zdá být nezadržitelným trendem, jsou nově vznikající psychiatrická zařízení, která se dají popsat jako „sdílené praxe“. V jednom zařízení pracuje několik, někdy i mnoho psychiatrů a psychologů, každý na částečný úvazek, kdy hlavní pracovní poměr jim zůstává patrně na lůžku. Každý z nich ordinuje některé dny v týdnu v některých hodinách. Logistika takového zařízení je tedy jiná než u soliterní praxe, péče o pacienty je však stejná. Výhodou, kterou jim můžeme závidět, je možnost konzultace s kolegy i žádoucí sociální kontakt. Je otázkou, zdali jejich průměrná životnost bude rovněž oněch 18 let.

Je to tedy trend,  kdy soliterní praxe působící v regionu desítky let, postupně vyhynou? A budou nahrazeny jiným typem extramurálních služeb? K tomuto bychom potřebovali více statistických údajů. Nebo sdílení zkušeností z našeho individuálního okolí.

Jaké s tím máte zkušenosti a co si o tom myslíte?

Erik Herman 16.09.2025