1. V Medical Tribune byl 14.08.2025 opublikován níže uvedený článek
(k jeho shlédnutí se musíte formálně do Medical Tribune přihlásit !)
Z jeho obsahu vyjímám:
- Můžete prozradit, jak vypadá vaše vize?
Připravil jsem komplexní materiál, který stojí na třech pilířích, na kterých by z hlediska náplně měl NUDZ fungovat. Jedná se o neurobiologický výzkum, tedy výzkum podstaty psychických onemocnění, což je téma, kvůli kterému NUDZ v roce 2015 vznikl a byl financován z peněz Evropské komise. Právě tato oblast byla během posledního vedení oslabena, a proto bych ji rád významně podpořil. Druhý pilíř je poskytování vysoce kvalitní a superspecializované klinické péče, kterou by NUDZ jako ústav Ministerstva zdravotnictví měl poskytovat. Třetím pilířem je pochopitelně aktivní účast ústavu na probíhající restrukturalizaci a reformě psychiatrické péče.
Je velkým potěšením, že prof. Horáček plánuje to, co myslím všichni od NUDZ očekáváme. Tedy inspirativní výzkumnou činnost, možnost superkonsiliární péče a použití kritického myšlení při plánování budoucnosti psychiatrie.
Prof Horáček dále v článku uvádí svoji představu změn v psychiatrické péči. I když se zmiňuje o celé šíři psychických poruch, konkrétněji se věnuje změnám v péči o závažně duševně nemocné. Řešení vidí ve zhuštění komunitní sítě.
-
- Jaký by podle vás tento cíl měl být?
V Česku by se měl vybudovat systém komunitní péče, CDZ by byla sdružena okolo spíše menších psychiatrických oddělení u všeobecných nemocnic, kde může být pacient krátkodobě hospitalizován. Pro začátek by sto komunitních center mělo stačit. Tak, jak by vznikala tato síť a její podpora, postupně by se snižoval počet lůžek následné péče v nemocnicích. Je to jednoduchý, úsporný model. Je jasné, že nějaká lůžka určitě zůstat musejí, stejně jako jinde ve světě. To, co nejvíce pacienty stigmatizuje, jsou ale dlouhodobé pobyty ve velkých léčebnách. Řešení, že by vznikala malá oddělení o 20–30 lůžkách u nemocnic, je efektivní, humanistické a nejvíce snižuje riziko psychiatrizace pacienta.
Zde by mne zajímalo, zdali se do oblasti komunitní péče počítají i psychiatrické ambulance nebo, jak tomu bylo historicky, nejvíce stacionáře, zařízení typu Fokus a nověji CDZ.
Pokud jedno CDZ je schopno ročně věnovat péči cca 150 pacientům, při počtu 100 CDZ je to 15.000 pacientů ročně. Tito se však po ukončení relativně krátké terapie v CDZ předávají do ambulancí, které jsou finálním poskytovatelem péče. Tyto se však mimo těchto pacientů musí postarat o dalších cca 700.000 nemocných, kteří jsou každoročně v ambulancích léčeni.
2. V dalším článku z minulého týdne se v Medical Tribune seznámíte se stavem psychiatrie ve Velké Británii.
Z článku vyjímám:
Jelikož reforma psychiatrické péče v GB probíhá podstatně déle než u nás a reforma v ČR je systémem v GB inspirována, výše vidíte, k čemu směřujeme.
Je pro mne tedy otázkou, proč se náš model reformy inspiroval právě britským modelem. A nikoli německým nebo rakouským.
Vzpomeňme, že podobnou inspiraci jsme si dlouhodobě zažili „SSSR – země, kdy zítra již znamená včera“.
3. A na poslední článek z Medical Tribune si udělejte názor sami.
Erik Herman 26.08.2025
Moc pěkná fotka z „moderního“ prostředí diskutujících teoretiků. Interiér z předminulého, viktoriánského) století, šlechtična z obrazu shlížející na poddané…jinak, inspirace dysfunkčním systémem (bývalé) Velké Británie je k pláči.
Asi bychom Britům měli nějak pomoci….třeba návratem ke kořenům lidské komunikace, tváří v tvář, a zodolněním (resiliencí) proti módním výstřelkům on line pseudokomunikace.