Národní koncepce ochranného léčení – utajené dílo reformistů, aneb o nás bez nás

K ochranným léčbám,

v koncepci NAKOL (Národní koncepce ochranného léčení, autoři Dr. Páv, Dr. Papežová), která zazní na XV. sjezdu PS ČLS JEP v Karlových Varech.

Vážení kolegové, omlouvám se těm, kteří jsou v této věci již obeznámeni, ostatní jistě uvítají informace o reformisty čerstvě prosazených změnách (financováno z evropských fondů). Nedávno byla uveřejněna koncepce ošetřujícího dne pro ochranné léčby.

Doposud neproběhla žádná širší odborná diskuse a jistě bude ve prospěch věci, když na sjezdu zazní, neboť se týká všech psychiatrů.

Co zavedení těchto změn obnáší?

1. neúměrné personální požadavky na lékaře L3 a na psychoterapeuty s úplným psychoterapeutickým vzděláním. S tím souvisí např. povinnost každodenního zápisu od lékaře L3 u pacienta v OL.
2. 2. Ošetřující dny, jak jsou koncipovány, předpokládají vznik specializovaných oddělení pro pacienty s nařízeným OL, aby v nich mohl být realizován požadovaný program.

Vytvoření samostatného oddělení pro výkon všech OL psychiatrických, protialkoholních, protitoxikomanických, sexuologických se v současném způsobu poskytování ústavní psychiatrické péče nejeví realizovatelné (např. není možné očekávat společnou komunitní léčbu pacientů s dg. závislostní poruchy, s dg. poruchy sexuální preference s pacienty s poruchami psychotickými, popř. např. s mentálně retardovanými s nařízeným OUL).

Body 1. a 2. jsou pro malé nemocnice nesplnitelný požadavek.

3. 3. Proč vyhláška nezmiňuje pacienty v OL v péči ambulantní? Dle čeho budou placeni ambulanti, kteří budou přebírat pacienty do OL?
4. 4. Kdo bude platit administrativu spojenou s výkonem OL, když platba těchto úkonů je explicitně vyňata z ošetřovacího dne. Předpoklad – Ministerstvo spravedlnosti. Kde dá záruku, že zvýšenou administrativu bude platit?
5. 5. Neproběhla žádná širší odborná diskuse na téma škálování rizik u pacientů v OL. Nevíme o tom, že by tyto nástroje byly odsouhlaseny a přijato odbornými společnostmi (např. nebyla vůbec diskuse ve společnosti sexuologické, nebyla ani ve společnosti návykových nemocí – zdroj. Dr. Miklovičová). Škálování, jak je doporučováno nástroji např. HCR 20, SVR 20, SAPROF, je vysoce nepraktické, souhrnně zbytečné. A je opravdu jedno, že se používá jinde v cizině, protože ne všechno, co se dělá v západní cizině, musí být automaticky kvalitní a hlavně praktické. Bohužel je nám to stále VNUCOVÁNO jako něco přelomového a velmi praktického. Není tomu tak.

6 . K ošetřujícímu dni 000900 jež „řeší pacienty očekávající nařízení OL“

Tito pacienti, očekávající OL již ve zdravotnickém zařízení, nemohou být na oddělení s nízkou mírou rizika a tudíž v nižší kategorizační platbě (placení dle OD 00090) . Naopak, jde o pacienty, kteří často byli propuštěni z vazby, nejsou známí svým chováním, často diagnostikováni jen po znaleckém vyšetření, nevíme o nich nic. Jsou tedy potencionálně vysoce rizikoví, měli by mít naopak nejvyšší míru dohledu a intenzitu péče a tedy by měli být náležitě zaplacení. Není nutní je znovu škálovat, protože je jako nebezpečné pro společnost již označil znalec. Z praktického hlediska, i kdybychom škálovali a zjistili třeba nízkou či žádnou míru rizika (po určité době jeho pobytu a např. zaléčení akutních psychotických příznaků), k čemu to bude? Přihlédne k tomu soud v trestní věci? Z praxe je známo, že nikoliv, protože ten se zdravotnického zařízení většinově vůbec na aktuální stav neptá. Šlo by tedy o naši zbytečnou práci.

Paradoxně nastávají situace, kdy u pacientů „očekávajících OL“ se stává, že nakonec OL není soudem nařízeno, i když jej doporučil znalec, popř. není nařízeno OLU, ale jen OLA. Můžeme si dovolit takového pacienta „opečovávat“ za hospitalizace stejně jako by už v OLU byl? Nejde o zásah do jeho osobní svobody, nutit mu terapeutické aktivity dle ošetřovacího dne, kontrolovat osobní věci apod., jak je ve vyhlášce rozepsáno? Ano, mezi námi zde mohu napsat, že např. skutečnost, že máme ZAPLACENU v ošetřovacím dni i kontrolu pacientů a jejich věcí je pro nás z praktického hlediska fajn, chráníme tím oddělení před drogami a nebezpečnými věcmi od pacientů donesenými. V tomto případě to však můžeme využít jako argument proti.

7. 7. V úhradové vyhlášce jsou zmínky o CDZ a bodovém ohodnocení za práci. Veškeré výkony CDZ jsou opět vázány na lékaře L3. Kde je chtějí brát?

Chtějí tedy tvůrci vyhlášky, aby byly zaznamenány nesplnitelné ideje a jinak se v praxi vše dělo jen „na oko“? Skutečně je nutné nastavovat parametry pro ošetřovací dny pro OL tak, že jsou pro většinu menších psychiatrických nemocnic naprosto nesplnitelné?

Důsledky? Pokud jim budou pacienti v OL propláceni dle kategorie 3, zaplní si místa pacienty normálními, zdravotními bez OL a budou mít argument, proč OL nemohou ihned přijmout.

Nereálnými požadavky na malé nemocnice dojde ke snížení regionální dostupnosti lůžek pro výkon OL a teoreticky by se mohlo stát, že všichni pacienti s OL by byli nařizováni do větších nemocnic. Zde však by vyšší příliv pacientů s OL byli schopni s danými požadavky zvládnout?

Marta Holanová