Aneb další iniciativa představitelů Reformy psychiatrické péče.
Vážené členky a členové Psychiatrické společnosti,
náš nadřízený orgán – ČLS JEP vypracoval vzorové stanovy pro své organizační složky, tedy i pro Psychiatrickou společnost.
K možnosti zavedení Profesního členství ve společnostech uvádí:
Od 19. 1. 2023 může výbor OS rozhodnout o vzniku profesního členství (např. pro sestry, laboranty aj.).
ČLS JEP výslovně nepožaduje ustanovení profesního členství, toto rozhodnutí ponechává zcela na Organizační složce, v našem případě na Psychiatrické společnosti.
Jaký si udělat názor na snahu zavést profesní členství v naší společnosti?
Asi se shodneme na tom, že v hluboké minulosti byli členy Psychiatrické společnosti pouze psychiatři a psychiatričky. S postupem let byli tu častěji, tu méně často přijímáni za členy i nelékaři, nejspíše vysokoškoláci s psychologickým nebo přírodovědným vzděláním. Později i další vysokoškoláci se vzděláním jiným.
Těchto nepsychiatrů je v naší společnosti kolem 100 z celkového počtu členů 1067. Všichni mají plná práva člena PS (zejména volit do orgánů PS a být voleni). A tito se nepochybně významně podíleli a podílí na rozvoji našeho oboru.
Přijetím institutu profesního členství by byli rázem ve svých dosavadních právech omezeni (viz návrh nových stanov – dostávají jiný status, nemohou volit a být voleni do orgánů PS atd.). Je to správné? Ptal se jich někdo na to? Jak se jim to vysvětlí?
Primární otázka tedy zní: má být Psychiatrická společnost složena pouze z psychiatrů, jak již název napovídá? Nebo má do svých řad široce vítat i jiné osoby, zajímající se o duševní zdraví? Tedy jiné vysokoškoláky, středoškoláky, psychiatrické sestry, potažmo peery či rodinné příslušníky osob trpících duševní poruchou?
Pokud ano, mají mít plná práva řádných členů nebo mají mít práva omezená pod obrazem profesního členství?
Lze očekávat, že čím větší část členů společnosti bude mít medicínské vzdělání (psychiatr, psychiatrička), tím blíže bude mít naše společnost k medicíně v klasickém, původním slova smyslu.
A čím více bude v naší společnosti nelékařů, tím více bude naše společnost směřovat do oblasti „obecné péče o duševní zdraví“.
Proč výbor PS tak urputně trvá na přijetí profesního členství, když to není nutné?
Vysvětlení, které výbor podává, je formální, odkazuje se na ČLS, popis hlubší podstaty není zřejmý. Rovněž dopady zavedení tohoto typu členství a přijetí mnoha těchto profesních členů do naší společnosti nyní nelze seriosně určit.
To, co však odhadnout lze, je fakt, že tato iniciativa je nepochybně dílem Reformníků, tedy osob, které jsou iniciátory i realizátory (ne)proběhlé reformy psychiatrické péče.
Poslední tři volební období je Výbor Psychiatrické společnosti plně ovládán těmito Reformníky.
Tlak na zavedení profesního členství cestou Výboru PS je tedy z tohoto zdroje.
A protože z reformy nepřišlo pro psychiatrii nic dobrého, lze očekávat, že současná aktivita s profesním členstvím bude mít stejný dopad.
Nepřehlédnutelná je snaha Reformníků odklonit vývoj dříve medicínské psychiatrie do sociálně-laického směru (viz změny ve vedení NUDZ, causa odvolání ředitele PN Havlíčkův Brod, instalace ředitele do PN Kroměříž, třístupňová psychoterapie, certifikace psychiatrických zařízení laiky, atd.).
Reformníci usilují cestou profesního členství o přijetí do naší společnosti množství osob, kteří se sice o duševní zdraví zajímají, avšak zcela z jiných pozic než medicínských, v extrému až z postojů antipsychiatrických.
K čemu má tento proces finálně vést, vědí v tuto chvíli pouze Reformníci.
Závěrem je nutné zdůraznit:
Ustanovení profesního členství v Psychiatrické společnosti není povinnost, ale možnost. Není to diktát nadřízeného orgánu.
Členové Psychiatrické společnosti by se měli rozhodnout, jakou podobu, jaké složení a směřování má jejich společnost mít. A uvědomit si, že toto rozhodnutí bude ovlivňovat naši společnost po velmi dlouhou dobu.
Zavedení profesního členství je v „balíku“ dalších navrhovaných změn ve stanovách naší společnosti. Je otázkou, zdali by se o této nejzásadnější změně nemělo hlasovat odděleně od hlasování o ostatních změnách ve stanovách.
Tímto příspěvkem neříkáme, že jedna z uvedených možností je správná a jiná špatná. Jenom upozorňujeme, v jaké situaci se nacházíme.
Doporučujeme všem hlubší zamyšlení nad tímto tématem, které je v naší společnosti v horizontu posledních desetiletí mimořádné.
HOP+AP
Co si o tom myslet? Pokud je někdo z nelékařů svou prací v PS žádaný a potřebný, má být po zásluze čestným členem se všemi právy a povinnostmi, není potřeba vymýšlet nic dalšího.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-protipotratove-hnuti-na-lekarskem-kongresu-vic-nez-tisic-zdravotniku-je-proti-251450
K tomuto tématu ještě jeden článek
K profesnímu členství jsem se vyjádřil na jiném místě v diskusi. Je už nad slunce jasné, že dochází k politizaci, ideologizaci, destrukci medicínského oboru sociálními směry a týká už nejenom pedo/psychiatrie. Tady vyžili „destruktoři“ náš původně dobře míněný pokus o zlepšeni psychiatrické péče o návazné sociální služby. Dnes se ukazuje, že je to pomalá, plíživá dobře promyšlena strategie neziskovek jak se navázat a ovlivňovat medicínu – lékaře jako celku cestou jejich profesních organizací. Podívejte se na tuto informaci.
https://news.refresher.cz/158113-Hnuti-pro-zivot-bude-na-odborne-zdravotnicke-konferenci-Ceska-zenska-lobby-se-proti-tomu-ohrazuje
Za jaký účelem, zástupci tohoto sdružení tam pojedou? Co medicínsky odborného tam budou sdělovat?…. Co sociálně etického budou prosazovat ve jménu dobra?…. (viz rozhovor včera v Tv).
Dokonce už i pan ministr tomu nerozumí, proč a kým jsou laici – protipotratoví aktivisti zváni na tuto konferenci. Pan ministr se vyjádřil, že se zeptá vedení odborné společnosti, proč byla neziskovka „Hnutí za život“ pozvána výborem odborné společnosti na výsostně odbornou lékařskou konferenci, kde budou projednávany odborné otázky a názory a mimo jiné i odborné pravidla tzv. „potratové“ pilulky. Už i on sdělil, že mu vadí tato pozvánka mimo jiné o proto, že pak si takové organizace zvyšují svoji kredibilitu tím, že deklarují, že spolupracují s odbornou lékařskou společností. Přesně to co jsem avizoval ve své glose na jiném místě
Nevěřím na této úrovni na náhody. Je to stejný algoritmus. Teď je terčem moralistů a spasitelů gynekologie, pedo/psychiatrii už ovládají.
Proto je důležité veřejně a důsledně se ptát – z jaké úrovně a od koho konkrétně je prosazováno tzv. „profesionální členství“ v ČLS JEP!?. Jediná profese lékařské společnosti je přece profese lékaře. Za mne – neobstojí odpověď že je to návrh výboru …. ten který výbor….Je důležité vědět, která osoba dala tento návrh do stanov a které osoby ve výborech za toto členství hlasovali.
Pak bude jistě zajímavé vidět, kteří lidé jsou zainteresovaní v kterých neziskovkách a kdo koho zná….
Vzpomínám si, že právě gynekologové se svou odbornou společností byli příkladem, kdy Výbor PS rozhodl o možnosti profesního členství. Pan kolega Matýs na příkladu gynekologické společnosti skvěle vystihl meritum problému, kdy odborná společnost v dobré víře umožnit širší názorovou platformu se zaplétá do politiky, do rozhodování celé naší společnosti. Proč? Je to žádoucí? Máme na to kompetence a síly?
V našem oboru se stalo, že se jako ambulantní psychiatr dozvídám, jak nezbytný je multidisciplinární tým pro zdraví mého pacienta, nebo kolegové v PN Kroměříž dostali od svého ředitele, dřívějšího aktivistu CDZ, pokyn uvolňovat režim pro akutní psychotiky z uzavřeného oddělení. Úmysl možná dobrý, ale mimo naši odbornost!
CAVE: V současné době je doslova hitem uvádění NAKOL (Národní koncepce ochranného léčení) do praxe psychiatrických nemocnic, prosazený kolegy Papežová – Páv, aniž by to prošlo diskusí a připomínkami kolegů, kteří tuto léčbu provádějí. Jejich názor autory NAKOL nezajímal. Formální zdůvodnění se najde. Než to projde vládou, už bude schválený sazebník. Neuvěřitelné? Nikoliv. Realita. Jsou šikovní.
V Karlových Varech o tom bude kolega Páv hovořit, takže (ex post) se můžete s výsledkem seznámit.
Poučení? Když nám to bude jedno, pak je to jedno….
Multidisciplinární tým je podobný trik jako švýcarský nožík. Má spoustu funkcí, ale když nějakou opravdu potřebujete, tak je vždycky lepší samostatný nástroj.