Zavírat lidi do léčeben je zvrácená logika. Psychiatři ze současného systému těží, říká spoluautor reformy MUDr. J Pfeiffer

 

Vážené kolegyně a kolegové,

 

MUDr. J. Pfeiffer je předním organizátorem Reformy psychiatrické péče v ČR a jejím současným lídrem, blízce spolupracujícím s Výborem PS.

Věřme, že jeho kritické názory na práci ambulantních psychiatrů, psychiatrů na lůžku i ministra zdravotnictví povedou ke zlepšení našeho přístupu k nemocným.

Po nějaké době nejasností ohledně dalšího směřování Reformy jsou zde explicitně popsána její východiska do budoucna.

Jelikož byl článek publikován 22.1.2024 v DeníkuN a většina z nás nemá předplacený plný přístup, publikujeme jeho kopii zde:

DeníkN 22.01.2024 MUDr. J. Pfeiffer

 

Něco takového jsme dlouho nečetli.

 

HOP+AP

Subscribe
Upozornit na
guest
25 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
MUDr. Sedlářová Alexandra

Dlouho jsem se odhodlávala , napsat komentář. Pana doktora jsem měla ,,tu čest potkat několikrát“. On si mě pamatovat nebude, ale to není podstatné. Když jsem byla týden na stáži v Krizovém centru MUDr.Jarolímka., kde tehdy dělal supervizi. Pan doktor Pfeffer se v prvé řádně pořádně najedl. Pak začala diskuze multidisciplinárního týmu, která se týkala jednoho schizofrenního pacienta . Ve zkratce, aby pacienta nemusel být hospitalizován , protože nebral léky, tak mu pořád hledali nové a nové bydlení, kde by byl méně nápadný a zároveň se nebál. Pak se mě zeptali , co bychom udělali u nás. Ptala jsem se, jestli má psychologické vyšetření a určenou dg. Neměl. Dle mého názoru potřeboval hospitalizaci, ne proto , že mu chtěl někdo ubližovat , ale proto, aby se mohl léčit.
No a co je nejpodstatnější je, že kdybychom v běžných ambulancích pracovali tímhle tempem, tak psychiatrie nemá šanci a po ulicích nám běhají nezaléčení psychotici. Samozřejmě to je extrém. Většina z nás má zdravý rozum a jsme altruisti a nenecháme pacienty takto trápit.
Druhé a nezapomenutelné setkání bylo v Bohnicích, kdy pan doktor předkládal své zkušenosti z toho, jak zakládal CDZ v Srbsku. Pak nám i jeho jménem oznámili, že koncept ARP , tak jak měl být tehdy schválen-cca před 5 lety, tak se ruší. A když jsem ze zeptala, jak tedy máme uživit stacionář , vzdělávání personálu apod.. Tak se mě zeptal , odkud jsem – z Karviné ?! Vy teď neřešte nic, na Vás přijde řada tak za 10 let. Málem jsem dostala infarkt, musela jsem odejít. Chápu to jako svojí dehonestaci a obecně dehonestaci medicíny v našem kraji. Buď nové postupy nepotřebujeme nebo nic neumíme a proto je nepotřebujeme. Nevím .Zlost mě ještě neopustila. A tenhle pán bude takhle vyřvávat , že zavírání pacientů je zvrácená logika . Pracoval on vůbec někdy v běžné PA. Chápe problémy, spojené s tím, že je nás málo, že vůbec zajistit hospitalizaci pacienta proti jeho vůli , jen jen krajní možnost a že je našimi zákony ošetřena???????
Nikdy bych tohle martyrium s objednávám sanitky, hledání volného místa v některém zařízení a koordinaci s případným policejním doprovodem nepodstupovala, když bych si nebyla jistá, že je to v zájmu jeho pacienta. Je to psychicky velmi náročné. Naopak je řada pacientů, kteří hospitalizací chtějí, ale pro ně není po redukci lůžek místo.
Takže jak ?!!!!!!

Marta Holanová

Milá kolegyně, přesně jste vystihla neuralgický bod současných změn v našem oboru. V běžné praxi nám práce pod nohama hoří a „vedle“ se hledají skvrny na slunci. Výjimky potvrzují pravidlo.
Systém založený na CDZ nikde v Evropě nefunguje, jde o megalomanický finančně náročný projekt od zeleného stolu, který hledá pacienty dle svých představ, zatímco potřební duševně nemocní pacienti při „zdravém selském rozumu“ vyžadují pomoc jinde.
Pokračování „reformy“ se pak promítá do finančního hodnocení podporovaných struktur a bez otevřené diskuse zasvěcených psychiatrů se schvalují další vyhlášky a zákony, pod kterými je podepsána vládní exekutiva, důvěřující Výboru naší společnosti.

Kdo z kolegů ví, že se aktuálně prosazuje nový způsob organizace a financování ochranné léčby? Kdo ví, o co jde? V tichosti jsme přenechali své pravomoci někomu, kdo se radit nepotřebuje. Výsledky v praxi jsou, dle mého názoru, tristní, protože o pacienty už přestal být zájem.

přetížený psychiatr
Karel Moravec

Smutné čtení….pro krátké obveselení doporučuji vyviňovací text výboru na stránkách PS, která myslí i na ty z nás, kteří mají z reformy špatné pocity. Zřídila pro nás speciální linku psychologické pomoci.

https://psychiatrie.cz/aktualni-zpravy/3733-reakce-vyboru-ps-cls-jep-na-zavadejici-nepravdive-informace-publikovane-v-deniku-n

Pro všechny ostatní PS připravila stručnou a jasnou zprávu o své reformní činnosti

https://psychiatrie.cz/deti

https://psychiatrie.cz/dospeli

https://psychiatrie.cz/seniori

Karel Moravec

Ano, vrchní sociální inženýr, co si hraje na doktora, nyní tedy i na Hlavního Vychovatele lidí…bylo by to na zbláznění, kdyby nebyl k smíchu.

Winkler by mohl ukázat, za co utratil těch 633 milionů z dotací “ za textové dokumenty“:

https://ambulantnipsychiatrie.com/2023/10/18/reforma-a-penize-dil-3-dotace-k-neinvesticnim-ucelum/

Nepřetížený psychiatr

„vyviňovací“ text Ústředního Výboru PS by zaprvé potřeboval jazykovou korekturu, je vidět, že autoři jej psali v silném rozrušení bez ohledu na český jazyk.

Zejména rozvinutá souvětí dělají autorům a autorkám potíže.

Text by potřeboval by i faktografickou korekturu.

Například počátkem 80tých let 20.století v tehdejší Československé lidové armádě neexistovala „civilní“ vojenská služba, kterou by mohl Pfeiffer absolvovat.

Kdo tehdy nechtěl do armády, musel mít „modrou knížku“ neboli Průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě, jinak šel do vězení, nikoli pracovat na psychiatrii do Opařan. „Civilka“ byla uzákoněna až v r. 1990…

Asi je to pod rozlišovací schopností ÚV, ale jednoho napadá, co všechno si výbor vymýšlí a vydává za realitu…

nepřetížený psychiatr

Pan doktor pěkně zvesela a rád kálí po místnosti, novinářka to s koprofilním nadšením popisuje. Řekl bych, že Jan/Johann bude svými pobratimy vyreformován jako bývalý soudruh a vymazán z dějin. Budou mu odejmuty medaile, strženy výložky před nastoupeným ústředním výborem, Papežová and her boys se sborovou recitací nových stanov PS od něj distancují a život v bohnických pokojích 10+0 půjde pěkně dál. Pro Jana/Johanna možná dobře, alespoň si udělá čas doplnit si diplom celoživotního vzdělávání. Pro pacienty špatně. Holt to soudruzi mysleli dobře, ale dopadlo to jako vždycky.

Fun Fatale

Luxusní koment! Díky za něj. …“válím, valíš, válíme…“

Zuzana Vaňková

Dobrý den,
pokud neřekneme , že „císař je nahý“ na tento od reality odtržený konstrukt, tak si skutečně nezasloužíme existovat ,k čemuž tento plán vede.
Pamatujete p. prof. Švestku, pokud někdo řekl nesmysl, jak řekl pravdu do očí komukoliv a kdekoliv? Takoví lidé dnes chybí.
Ten pán má jeden den pracovat na krizovém centru a registrovat prosby pacientů o hospitalizaci. A pokud se jim podaří dostat na lůžka při jejich nedostatku, tak samozřejmě, že je těžké na sobě pracovat , když hledají nový smysl života a změnu životního stylu. Ale naše léčebny jsou tak skvělé, že se jim daří pacientům v tomto pomáhat.
Ale ty komplexy budov mají dobrou cenu na trhu, to by se to prodávalo!
My máme rádi svoji práci máme v úctě lidský život a osobnosti svých pacientů.
O tomto někteří lidé ,včetně tohoto pána nemají ani ponětí.
Kolegové hodně zdraví a sil !

Zuzana Vaňková

Spoiler

Fun Fatale

Despekt pro pana doktora Pfeiffera, nedočel jsem pro zažívací obtíže. Názorně na videu jak profesor Válek „válí“ reformu psychiatrické p♦če. https://m.facebook.com/zuzanamajerova.cz/videos/-psychiatrick%C3%A1-p%C3%A9%C4%8De-aneb-v%C3%A1lek-v%C3%A1l%C3%AD/255336443868498/
S pozdravem a přáním krásného dne

MUDr. Sedlářová Alexandra

Dobrý den,
měla jsem během své cestou reformou tu,, čest“ potkat Dr. Pfeifera během přednášek a diskuzí ale hlavně , jsem mohla vidět , jak pracuje přímo v terénu. Hrůza. Tenhle člověk nemá ponětí o tom, jak to vlastně funguje, nemá má a záměrně to bojkotuje. Je naprosto nekompetentní a je to jeden z těch, který by za krach reformy měl nést zodpovědnost. Je sice upřímný, ale to nic neubírá na faktu, že jako jeden z tvůrců reformy naprosto selhal. A navíc se vyjadřuje tak, že poškozuje obor psychiatrie jako takový.

MUDr. Sedlářová Alexandra

P

Zdeněk Šolle

respekt pro doktora Pfeifera

Jakkoli s názory dr. Pfeifera nesouhlasím a mám velké pochybnosti, jestli jsou motivované zájmem o pacienty nebo záští k psychiatrům a jakkoli si myslím, že pokusy o realizaci jeho vizí způsobily v posledních letech psychiatrii a péči o duševně nemocné v ČR výrazné obtíže, musím říct, že dr. Pfeifer je jediný kdo své názory a postoje říká jasně. proto m náleží respekt. Bylo by dobře, aby se jím vedoucí osobnosti naší psychiatrie nechaly inspirovat a své postoje a názory vyjádřily podobně jasně.

Karel Moravec

Ozval se spoluautor tzv. reformy psychiatrie a připomněl její marx-leninské ideové kořeny:

Nenávist k soukromému podnikání, závist vůči úspěšnějším kolegům, vzývání komunistických ideálů, odtrženost od reality.

Ve své omnipotenci se stal Všeználkem dnešní doby s touhou vybudovat Sluneční město.

Jsem zvědav, co na to řeknou Neználek, Dr. Pilulkin a Knoflenka s Buchtíkem, kteří řídili reformu z výboru PS spolu s Pfeifferem a po jejím krachu se hlásí k ambulantním psychiatrům.

Budou zatčeni Fistulkou a Hvizdulkou a posláni na převýchovu do Kvítečkova, nebo vystřeleni na Měsíc? Zachrání je profesor Hvězdoslav, který všechny usmíří?

Dr Voštěp

Paní novinářka z DeníkuN (jinak poměrně seriozního média, které stojí zato si zaplatit) Eliška Hradílková Bártová již vyprodukovala několikero takových článků týkajících se reformy psychiatrie – většinou pozitivně laděných směrem k reformě ( tuším že také rozhovor s mgr. Winklerem apod ). Myslím si, že HOP+AP nyní disponuje kvalitním thinktankem aby mohlo paní novinářku kontaktovat a nabídnou pohled z opačné strany, nebo se jen kriticky vyjádřit k publikovanému obsahu. Co vy na to?

Dr Voštěp

Případně lze zapátrat po propojení na PR agenturu, sloužící výboru PS

Z. B., akutní lůžka

Proč je reakční doba většiny komunitních služeb tak žalostně dlouhá? Kde jsou asertivní týmy, když se denně snažíme pacienty z našeho akutního oddělení rychle navazovat na komunitní péči, abychom jim v souladu s reformou dopřáli jen nezbytně nutný pobyt na lůžku? Co mají dělat pacienti, kteří pro typ komunitní péče v jejich regionu nemají tu správnou diagnózu? A co zoufalé matky, které nám volají o pomoc pro jejich nezletilé děti s tím, že absolutně nedokážou sehnat pomoc, navzdory tomu že nejsme dětské?

A to jsme v Praze, ani si nechci představovat, jaké možnosti mají kolegové na periferii.

Poptávka po lůžkách roste masivně.

Čest výjimkám v oblasti komunitních služeb, které fungují výborně.

MUDr.Urbánková Marta

Zdravím všechny kolegy,
po přečtení části článku jsem ji neměla chuť aní sílu dále pokračovat. Je to hůrza, když takový člověk s takovými názory řeší reformu psychiatrie. Jsem v ní již cca 30 let, ale v poslední době je čím dál větší problém aktuního pacienta umístit kdekoliv. S reformou psych. léčeben je problém pac. umístit i tam, často s odkazem,že nejsou spádoví…. Rozumím rozhořčení kolegů, že finance, které se měly použít na zlepšení siutace v daných zařízeních se jaksi „vypařily“, na zlepšení vybavení se nezměnilo nic, pro pacienty také nic a výsledek je ten, že akutního pacienta s psychozou hospitalizují 2 týdny na odd. či klinice a pak hybaj do ambulance- však si doktor poradí. Taková délka hospitalizace je k ničemu, ani nezabere medikace,.,.,toto je výsledek reformy?Nezaléčení pacienti mezi námi?
Co se týče splupráce se sociálními službami- další problém- soc. služby žádají spolupráci, ale zpětnou vazbu již neposkytnou- takže nemáte možnost zjistit, co vlastně s vaším pacientem provádějí, jak mu pomáhají, protože nemají povinnost nás informovat! Další výrazná díra ve spolupráci… mohla bych pokračovat, ale vlastně ani nechci. Sociální pracovníci nemají žádnou zodpovědnost, nicméně chtějí do řežimu fungování pacientů zasahovat, ale bez informace lékaři…. toto je reforma? Nerozumím tomu. To co léta fungovalo, bylo propracováno a mělo smysl- se zrušilo a nyní je jakýsi paskvil, který nefunguje a dlouho fungovat nebude. Může se někdo nad tím se selským rozumem zamyslet?
dr.Urbánková Marta

David Hnídek

Dobrý den,
nedá mi to, abych se k článku dr. Pfeiffra nevyjádřil. S obsahem je zbytečné polemizovat.
Pro mě jako ambulantního psychiatra je největším stresem v zaměstnání to, jak dostat akutního pacienta do léčebny. Zdá se že je to čím dál složitější- nejsou místa.
Dnes mi PN Horní Beřkovice jednoho nešťastníka vzali, tímto jim děkuji. Nechť je pánbůh ráčí dlouho zachovati navzdory reformě psychiatrie.
Co mě však v článku zaujalo nejvíc, je nenávist vůči kolegům psychiatrům a obviňování hraničící, či snad již hranici překračující, s paranoiou. Z toho je mi skutečně smutno.

D. Hnídek

Kristýna Drozdová, PA Jihlava

Tak odpovědět na otázku, co se děje v léčebnách, tím, že se ptá, zda je lepší kálet na záchod nebo po pokoji – to chce věru odvahu. Pracuju v ambulanci, potřebuju kolegy v nemocnicích, jako oni mne, fandím ambulancím s rozšířenou péčí, klidně i CDZ, pokud si na sebe vydělají a nebudou přeplácená pojišťovnou – ale tenhle chlap dělá víc škody než užitku.

MUDr Ketty Michutová

Tohle fakt nejde číst bez záchvatu vzteku…. so si ten chlap myslí?? Mám na něho jednu zásadní otázku- on stejně neodpoví, ale i tak ji položím. Jeho ideové dítě, reforma psychiatrické péče je hotová. Jak těch investovaných 4,5 miliardy korun vylepšilo životy našich konkrétních nemocných v celé republice? Kde jsou efekty těch peněz aby pomáhaly zlepšovat život těch nejubožejších. Kde se pacient dnes v akutní krizi dostane reálně pomoci mimo jím tak poplivané psychiatrické nemocnice?

Jana Holoubková

Dobrý den,
přečetla jsem si článek s dr. J. Pfeifferem a měla bych několik menších poznámek.
Ihned zpočátku článku se píše o psychiatrických léčebnách ,které jsou líčeny hororově. Ano, doufala jsem,že s reformou psychiatrické péče budou určeny i peníze- a to dosti velké na celkovou rekonstruci léčeben- budou 2 lůžkové pokoje se soc.zařízením, vzdušné světlé prostory- ano i za cenu omezení lůžek.
Zrušit léčebny by mohl být problém. Každý z nás co pracuje s psychotickými pac.,ale i těžkými depresemi ,tak má pacienty,kteří i přes veškerou spolupráci obou stran, se mohou dekompenzovat a sami přijdou,že potřebují krátký pobyt v psychiatrické nemocnici.
Také je jiný pohled na uspěšnost reformy z pohledu Prahy a jiný z pohraničních okresů. Bylo by pěkné,kdyby fungovaly v příhraničí nějaká CDZ,kde by byli odborníci a ne aby mi přijela s deklompezovaným úzkostným pacientem “ psychoterapeutka“ CDZ. Sdělila,že pac. asi nechce brát léky a tam mu řekla,aby vše vysadil. Po pohovoru jsem se dověděla, že paní je vyučena kadeřnice, toť veškeré vzdělání .
Já sama kromě ordinace, mám společnost,která má psychology, soc.pracovnice, chráněné bydlení pro schizofreniky a azylový dům pro duševně nemocne. Psychoter. dílny a psychologickou a rodinnou poradnu. V ústavech soc.péče se nám podařilo pro část klientů sehnat a zařídit chráněné bydlení. To vše ale vyžaduje finance, a klienti, co jsou v chráněném bydlení by se měli osamostatnit- kdo jim ale dá několik milionů na byt,nemají tedy kam se posunout dál…takže místo léčebny jsou u nás. Stejně tak chráněné bydlení ,k pro mentálně postižené – bez dotací by si klienti toto bydlení a službu , nemohli zaplatit.

Článek kolegy ve mně vyvolal velký pesimismus jak bude reforma pokračovat v tom, že plány reformy byly mimo reálnou situaci většiny republiky a byly snad dělány jen z pohledu center, kde jsou lidské i finanční zdroje. Nějak se pozapomnělo na psychiatrické nemocnice a jiné části republiky.

Marta Ondrušová

Reaguji poprvé…ale tohle mě opravdu nadzvedlo ze židle

Po přečtení článku dr. Pfeiffera mám pocit, že každý žijeme na jiné planetě
Dosud mi žádný asertivní komunitní tým s žádným akutním psychotickým pacientem nepomohl. Pracují dokonce v takovém utajení, že jsem musela iniciovat schůzku, abych se s nimi seznámila. Docela mě pak překvapilo, že již mají „v péči“ některé mé pacienty, aniž jsem o tom věděla. Přitom každý z ambulantních psychiatrů jistě přivítá pomoc v sociální problematice našich pacientů, ale musí jít o oboustrannou spolupráci!

Obvinění dr. Pfeiffera, že jen sekáme výkony, je snad na žalobu…

Drobný exkurz do doby před 20 lety – když jsem začínala ve své praxi ve středně velkém městě, měla jsem výjezdy do rodin pacientů, často společně se sociálními pracovnicemi z městského úřadu, byla nastavená dobrá spolupráce s místními praktiky…takže vlastně takové cédézetko??? bylo to rychlé, bylo to levné, bylo to účinné
škoda, že se objevuje Amerika za tolik peněz…

25
0
Would love your thoughts, please comment.x