Rozdělování dotací v rámci Reformy psychiatrické péče – Díl 1. – Kliniky, oddělení velkých nemocnic

Vážené kolegyně a kolegové,

V posledních 10 letech nás provázel fenomén Reformy Psychiatrické Péče a ovlivnil odborné i osobní životy mnoha z nás.

O jejím skutečném průběhu mělo a má bližší povědomí pouze několik jedinců, kteří se organizace reformy bezprostředně účastnili.

K nám, běžným psychiatrům, se informace dostávaly pouze v plakátové podobě, kdy byly zveřejňovány pouze dosažené úspěchy.

Úsilím nezávislé agentury, pracující v dotační oblasti vznikl materiál, který popisuje jak a na co byly využity dotační prostředky v rámci reformy. Rovněž vyhodnocuje, zda byly dotace rozděleny na projekty odpovídající publikovaným záměrům a také to, jak realizované projekty pomáhají péči o duševní zdraví v ČR.

Je dosti nesnadné získat ucelená data, neboť souhrnná zpráva o reformě nebyla nikdy zveřejněna a patrně ani vypracována.

Nám se podařilo se s některými údaji seznámit, budeme je postupně zveřejňovat spolu s úvahami a otázkami, které tato data vyvolávají.

Díl 1. Dotace do investiční oblasti – kliniky, oddělení velkých nemocnic

 Nejprve obecné pojmy:

 Záměry reformních projektů:

Deklarovaným záměrem reformních projektů, na které byly čerpány dotace, byla decentralizace poskytované péče. Tedy vyvedení pacientů z velkých zařízení, kamenných budov a institucí ve velkých městech do komunity.

Reforma byla podávána jako možnost změnit metody a systém poskytování péče tak, aby více pomáhal pacientům a aby práce na psychiatrii byla zajímavá pro mladé lékaře a další odborníky. Systém se měl změnit tak, aby byl v nové podobě dlouhodobě udržitelný a stabilní.

To, jak se to stane, nebylo na začátku reformy dostatečně diskutováno.

Skutečnou podstatou reformy však bylo čerpání dotačních peněz. 

Celkem byly rozděleny cca 4 miliardy Kč.

Tyto dotace byly jednak:

investiční povahy – za tyto peníze bylo možno stavět, nakupovat nemovitosti, případně je rekonstruovat. V těchto nemovitostech se má vykonávat péče o osoby s duševní poruchou. Nemovitosti vlastní různé subjekty, jsou státní, soukromé, obecní atd.

neinvestiční povahy – z těchto peněz bylo možné platit mzdy zaměstnanců výše uvedených zařízení, dále z těchto prostředků bylo možné realizovat různé obecné projekty, mnohdy velmi nekonkrétního obsahu.

Dotace do investiční oblasti – kliniky, nemocnice

Celkem bylo k investičním účelům z dotací rozděleno cca 2.69 miliard Kč

Největší objem financí byl alokován ke klinikám a oddělením velkých nemocnic – 89% ze všech investičních dotací (cca 2,4 miliardy Kč)

Největších 6 příjemců (kliniky a velká oddělení)  si rozdělilo 2 miliardy Kč (cca 50% ze všech dotačních peněz – ze 4 mld Kč).

Pouze 11% investic (290 milionů Kč) doputovalo k malým zařízením (CDZ, Fokusy, atd) (popíšeme v Dílu 2)

Příjemci investičních dotací – kliniky, oddělení v absolutních číslech seřazeno dle výše dotace 

Příjemci investičních dotací – kliniky, oddělení v % – seřazeno dle výše dotace

Popisy projektů

Níž uvádíme popisy projektů jednotlivých příjemců, tak jak byly žadateli uvedeny. Povšimněte si, že název většiny z projektů nemá s reformou nic společného. Spíše jsou popisem běžných investičních záměrů jednotlivých pracovišť.

Popisy projektů klinik, oddělení, výše investičních dotací v Kč (seřazeno dle výše dotace)

Diskuze:

 V prvotním záměru reformy byla vůle přesunout péči o duševně nemocné do tzv. komunity, tedy mimo zdi psychiatrických zařízení, do terénu.

Pokud by měly směřovat finance mimo velké nemocnice k malým zařízením, které by měly poskytovat péči v prostředí blízkém pacientům, není jasné proč na tato malá zařízení bylo alokováno pouze 11% investičních financí.

Z uvedených hodnot je zřejmé, že největší příjemci dotací byly fakultní kliniky a oddělení velkých nemocnic (89% z celkového objemu investičních dotací).

Největších 6 příjemců si rozdělilo 2 miliardy Kč (cca představuje cca 50% všech peněz, rozdělených v rámci reformy, nikoli jen investičních)

Asi nelze zpochybnit, že dotace do těchto velkých zařízení směřovaly finálně ke zlepšení péče o hospitalizované osoby s duševní poruchou.

Nevedou však ke zlepšení extramurální péče v terénu, neboť z podstaty jejich určení to není možné.

Je tedy pravděpodobné, že z hlediska zlepšení poskytované psychiatrické péče byly tyto prostředky nebo alespoň jejich část využity účelně.

Určitě ale nebyly vynaloženy v duchu proklamovaných záměrů vlastní reformy.

Některá z těchto velkých zařízení se v minulosti hájila argumentem, že jejich součástí je nově vzniklé CDZ, avšak vzhledem k průměrné dotaci na CDZ 19 milionů Kč to není z celkové dotace mnoho.

Závěr:

Největším příjemcem všech reformních dotací byly zavedené kliniky a psychiatrická oddělení velkých nemocnic.

Šest největších příjemců z nich investovalo do svých budov 50% všech reformních peněz (2 mld ze 4 mld Kč).

Investice tedy mohly zlepšit komfort léčby hospitalizovaných pacientů v některých zařízeních, velmi pravděpodobně však neměly vliv na léčbu v komunitě.

V příštím Dílu 2. popíšeme, do se stalo s investičními dotacemi, které směřovaly k extramurálním malým zařízením typu CDZ, Fokus, psychiatrické ambulance.

HOP+AP