Obměna klientely část II – Psychiatrické ambulance a CDZ

 

Vážené kolegyně a kolegové,

Navazujeme na náš předchozí článek a diskuzi pod ním, snažili jsme se blíže vypátrat konkrétní údaje o psychiatrické extramurální péči.

Především jak CDZ vstupují do péče o ambulantní pacienty a co se s těmito pacienty děje.

I když relevantních  údajů je poskrovnu, předkládáme a interpretujeme ty, které jsou dostupné.

 

Zde jsou některé údaje z ročenky ÚZIS.

 

Tabulka 6.1

Jak vidíme, počet klientů CDZ v letech narůstal s tím, jak se otevírala nová a nová Centra do konečného počtu 33, sumárně v roce 2022 ošetřili 5762 pacientů.

Tedy průměrné CDZ v roce 2022 ošetřilo cca 174 pacientů.

 

Tabulka 6.2

V další tabulce jsou tito pacienti dle diagnóz, všimněme si okruhu F2, pacientů s touto diagnosou bylo sumárně ve všech CDZ v roce 2021 ošetřeno 3127, tedy cca 95 v jednom CDZ  což je  59% ze všech v CDZ ošetřených klientů.

 

Tabulka 1.2

V  tomtéž roce bylo ošetřeno s diagnosou F2 v psychiatrických ambulancích 46143 pacientů, tedy při počtu poskytovatelů 785 je to cca 59 pacientů na jedno zařízení (7% ze všech v ambulanci ošetřených klientů)

 

Srovnáme-li tyto hodnoty, tak  v CDZ byla poskytnuta péče 3127 schizofrenním pacientům z celkového počtu 46143, což je 7.5 % z celkového počtu.

Z toho vyplývá, že minimálně 92.5 %  schizofrenních pacientů bylo léčeno v ambulancích.

Navíc, dle zkušeností kolegů, je většina klientů CDZ souběžně ošetřována v ambulancích, které zajišťují medikaci, závažná lékařská rozhodnutí a píší i rozhodné zprávy pro PSSZ atd.

 

 

 

Je potřeba se však soustředit na osud typického klienta  CDZ. Odkud přichází, jako péči dostává, v jakém nákladu a kam se poté ubírá.

Těchto informací je poskrovnu, avšak odkažme se na článek v České a slovenské psychiatrii z roku 2021, kde jsou tyto údaje zčásti přítomny.

http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=1421

Stať pojednává o 1,5letém sledování práce 5 pilotních CDZ. Tato práce použita jako podklad k evaluaci efektivity CDZ.

 

Odkud k léčbě v CDZ přišli?

Léčeno bylo  v tomto období sumárně 441 pacientů, z nichž do CDZ bylo doporučeno 176 (40%) z psychiatrické ambulance, z psychiatrického lůžka pouze 68 (15%) z nich.

 

 

Kam po léčbě v CDZ pacient odešli?

Vyhodnoceno bylo pouze 108 pacientů, neboť ostatní na konce 1,5 letého sledování ještě léčbu neukončili.

Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že majorita pacientů odchází zpět do psychiatrických ambulancí (58%).

 

 

 

Úvaha:

Z dosud známých údajů je tedy zřejmé, že většina pacientů přichází do CDZ z ambulancí a po léčbě v CDZ se do ní vrací.  Z tabulky vyplývá, že tento návrat je rozhodnutím klienta. Je také možné, že i pacienti, vedení „Nepřeje si další spolupráci“ následně pokračují v léčbě v psychiatrické ambulanci, neboť mnoho jiných možností není.

Zde je rovněž nutné si připomenout, že i v průběhu léčby pacienta v CDZ je tento pacient  paralelně v péči psychiatrické ambulance.

To, co z daného grafu není zřejmé a v čem je závádějící, je to, že nám neříká nic o průměrné době, po kterou je klient v CDZ léčen. Těch 333 pokračujících klientů totiž mohlo být na konci sledování v péči zrovna tak několik dní jako celých 18 měsíců. Z tohoto pohledu chybí ve vyhodnocení závažný údaj, nicméně se zdá, že péče v CDZ je spíše krátkodobá než dlouhodobá.

 

Interpretace:

A.

Historicky, na počátku reformy se zdálo, a všichni jsme to předpokládali, se každé CDZ plně ujme nějakého množství pacientů s SMI (tehdy kolem 250), bude se o ně roky až desetiletí starat v celém rozsahu a tímto bude bránit jejich rehospitalizacím. Kdy hlavním zdrojem jejich klientely budou pacienti dlouhodobě hospitalizovaní v psychiatrických léčebnách a tito, s pomocí CDZ budou schopni žit extramurálně, v komunitě.

Zdá se, že tento předpoklad se nenaplnil, CDZ poskytují pacientům pouze limitovanou péči jak v čase, tak co do obsahu. V péči CDZ nezůstávají. A hlavním zdrojem jejich klientely nejsou dříve hospitalizovaní pacienti, ale pacienti z psychiatrických ambulancí.

Jeden typ modelového pacienta je tedy léčen v ambulanci, poté projde CDZ a je do ambulance navrácen.  Profit zde není příliš zřejmý. Je však možné, že načerpá dovednosti, které sníží pravděpodobnost jeho hospitalizace v budoucnosti. K tomuto však průkazné publikované informace chybí.

Druhý typický modelový pacient přijde z léčebny, projde CDZ a odchází do ambulance. Zde se však zastavme. Pokud by pacient po létech strávených v léčebně načerpal v CDZ dovednosti, které by mu umožnily dále fungovat bez hospitalizace s běžnou péčí v ambulanci, bylo by to skvělé.  Je však možné, že se jedná z větší míry o pacienty, kteří dlouhodobě v léčebně nepobývali a kteří by bylo stejně nakonec propuštěni do ambulantní péče. A CDZ je pouze jakousi „mezizastávkou“. Avšak je možné, že opět načerpají něco z dovedností, které budou bránit proti  jejich následným rehospitalizacím a omezí jejich počet nebo dobu trvání.

Publikovaná vyhodnocení těchto možností a průkazná statistika však chybí. Letité zkušenosti s péčí o chronické klienty ukazují, že tito většinou nenačerpají nějaké dovednosti nebo nezmění životní styl jednou pro vždy. Že k tomu, aby si udržovali dobré návyky je potřeba opakující se, respektive trvalá péče. Kde se jí klientům CDZ bude dostávat?

 

B.

Jak vidno, pokud není pacient na psychiatrickém lůžku a vyžaduje dlouhodobou péči, jedinou možností je finálně ambulance.

Jaký je tedy profit z dočasné péče v CDZ na cestě pacienta systémem?

Pro nechronické pacienty z léčeben se patrně jedná o „měkké přistání“ v realitě, což mohou vnímat pozitivně. S následnou léčbou v ambulanci.

Pro chronické pacienty z léčeben, pokud by jim péče v CDZ vskutku umožnila žít extramurálně, by to byla patrně velká životní změna. Nicméně další letitá péče by byla stejně na ambulancích.

 

Závěr:

Naprostou většinu ambulantních pacientů s SMI – mimo krátkých období léčby v CDZ  – léčí dlouhodobě ambulantní psychiatři (více než 90%).

To je rozdíl proti původnímu předpokladu o dlouhodobé léčbě vekého počtu těchto pacientů v CDZ.

Zdali poskytnutá dočasná péče pacientům v CDZ vede vskutku ke slibovaným změnám v objemech hospitalizací, není zřejmé.

 

Subscribe
Upozornit na
guest
18 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Jakub Albrecht

Vážení kolegové,
a kolik to stojí ta sranda? Nemám na mysli platbu za CDZ ani jiné výtvory. Jen uvažme, kolik práce je součástí implementace. Nerozumíme zde na Severu s cenou zprodstřecujích organizací ani dalšík zapsaných ústavů. I to by mělo k diskuzi… Reformu ano, ale čistě.

Jaroslava Makrlíková

Ve 100% měli pac. po dobu zotavování v CDZ i mou péči – farmaka, zprávy pro OSSZ.. Nadále je dispenzarizuji, stejně jako jsou podle metodiky vykazování v CDZ nejspíše dispenzarizovaní i tam.
O to nyní CDZ sama usilují, aby mohlo být otevřeno dalších cca 70 CDZ i bez psychiatra, když ti nejsou.. Takže se to asi stane..
Pak by ale s PA měli komunikovat více než dosud, ocenila bych, když by někdo chtěl slyšet zakázku nejen pac., ale i moji. Ocenila bych časnější péči, pokud CDZ oslovím, teprve další týden se na poradě poradí, zda ho přijmou.. Dekomp. pac. dimitovaná z PN dva dny před mou dovolenou rozhodně nepoznala v CDZ nic intenzivního, 2 kontakty s SP, jedno setkání s psychiatrem den před mým návratem, u mne pak následovaly kontroly po týdnu.. Ukázka toho, kdo brání rehospitalizaci pac.
Téma, že CDZ snižují počet hospitalizací, bych v době moderních depotů ráda relativizovala.
Také mám dobrou zkušenost s práci soc. odboru u nás na magistrátu (soc. byty a dohled SP..)
Provoz CDZ ohrozí časem nedostatek personálu beztak, SP se tam střídají, za rok má pac. i 3 soc. pracovníky. Řada SP odchází již nyní do soukroma, jsou psychoterapeuty. To mi připomíná, po dobu zotavování v CDZ si pac. nachází i psychology a terapeuty mimo CDZ.
Na závěr mé obvyklé postesknutí, nedostávám z CDZ žádné výstupní zprávy. Jedné mé pac. napsali na její opakovanou žádost LZ pro ID.
Tabulka- jak se daří deinstitutionslizaci..

Screenshot_2023-08-09-21-07-06-577_com.android.chrome.jpg
Nepřetížený psychiatr

Zprávy dostávat nemůžete, protože jste nepřítel, chápejte, CDZ s Vámi spolupracovat nebude, protože by museli pracovat. ONI jsou ti správní, nikoli Vy. To Vy máte referovat o pacientovi do CDZ, nikoli oni Vám. Oni jsou ve skutečnosti Vašimi nadřízenými, nikoli partnery, jak se domníváte.
Dobrý postřeh s těmi SP, co se po víkendovém kursu cítí být psychoterapeuty ( to pro ně Hollý s Papežovou a Rektorem sepisují tzv. vícestupňovou psychoterapii, nikoli pro Vás)

Erik Herman

V rámci Prahy jsem desetiletí spolupracoval s různými pobočkami Fokusu, se kterým jsem sdílel ročně vždy cca 5-10 pacientů, a to k všeobecné spokojenosti. V jejich péči docházelo k podpoře a stabilizaci společných pacientů, kdy medicínskou péči jsem bazálně vždy zabezpečoval já.

V minulých letech některé Fokusy zůstaly a jiné fůzovaly s CDZ nebo se na ně proměnily.
Nadále sdílím s těmito zařízeními s různými názvy 5-10 pacientů ročně a opět musím říct, že k všeobecné spokojenosti obdobně s roky minulými. Nadále dochází k obecné podpoře a stabilizaci společných pacientů.

To, co je ale musím proti oficiálním vyjádřením v rámci reformy zdůraznit, že těmto pacientům není v rámci zmíněných zařízení poskytována medicínská péče, tato zůstává nadále plně na mně.

Z mého pohledu se tedy vlastně nic nezměnilo.

A jsem si vědom, že se jedná primárně o mé pacienty, o které se po ukončení aktivit v těchto zařízeních budu nadále starat.

Je otázka, zdali se takto miliardy z reformy investovaly účelně. Na jejím počátku byly plány na změny podstatně ambicióznější.
.

Karel Moravec

Mám 25 let dobrou zkušenost se sociálkami z radnic a magistrátu, s veřejnými opatrovníky i v nejmenších obcích, s charitou a neziskovkami, kteří dělají svou sociální práci a já svou medicínu. Vztahy a spolupráce vznikla dávno před tím, než se narodila většina zaměstnanců místního CDZ, které je u nás v kraji zbytečný projekt, který řeší hlavně sám sebe, antipsychiatrii a esoteriku.

Nováková Dagmar

Naprostý souhlas . S Fokusem a jeho resocializačními službami jsme jako psychiatři spokojení. A pokud chtějí a jsou šikovní a přemění se na CDZ, aby získali více peněz, můžu jenom souhlasit. Pak ale zůstává otázka – proč duplicita jejich dobré práce do CDZ?
Vždy jsem předpokládala, ze CDZ spíše budou podobné krizovým centrům s delší působností na pacienta. Vlastně i takto byly definovány odbornou společnosti ve zmíněné a odhlasované Strategii psychiatrické péče v ČR. ( lze dohledat na webu společnosti, nebo i rovnou ve vyhledávači). Ale to by znamenalo pro ně hodně práce.
A další otázka k zamyšlení: trochu mne mrazí, když si představím kolik tzv čísel diagnóz F máme… kolik peněz na minimum procenta těchto pacientů z celkového počtu …opět dá možnost vzniknout dalším CDZ.
Vlastně jsme dopustili, aby vzniknul nový model “ tunelování” pod záminkou poskytování zdravotní péče. Bohužel, jinak se na celý tento proces budování center CDZ nelze dívat.

Nepřetížený psychiatr

Milý kolego, v Praze je blaze. 3 Lékařské fakulty, 3 katedry psychiatrie + nepočítaně humanitních oborů = téměř nekonečný proud studentů a dobrovolníků pro všemožné sociální experimenty. U vás i ten Fokus může být kvalitní. Pragocentrismus se tomu říká a jde o neblahý jev. Kam nedojedete metrem tam pro vás nic neexistuje. Hic sunt leones. I ten Beroun je předměstí Prahy, že?

Zajímá vás, že lidé žijí i v Tachově? V Jirkově? A dokonce i v Aši, ze které raději jezdí k lékaři do Německa.
Můžete se rozněžnit nad svými 10 pacienty, co mají skvělou péči, ale zažil jste někdy pracovnice severočeského Fokusu Labe? Že ne? To je škoda, chodil by jste se po městě přesvědčovat, že po vás šípy nikdo nestřílí, dotazoval by jste se na policii, jestli vás sleduje kamerami a hledali by jsme místa v okolí, která mají pozitivní vibrace a kde nejsou slyšet hlasy. To vše jako alternativu léčby F20, protože „když si přečteme informace o lécích, většinou způsobují ty potíže, proti kterým jsou předepisovány“.

Pozorně sleduji, co se děje, ale nové pacienty nepřibírám ( to asi nedělá nikdo, ale jen někdo to o sobě melduje na webu).

Mám pro vás návrh – místo řečí skutečně vystavit CDZ opravdové praxi. Uveřejnili jste tabulku, kde CDZ ošetřují i jiné diagnosy – F4,F6,F0,F5,F9, není tedy důvod, aby měli tak málo pacientů. Má-li průměrná ambulance 810 pacientů, není důvod, aby i CDZ měly stejný počet. Není důvod se o pacientech dlouho vybavovat a bádat, „zda jsou cílovou skupinou“. Je-li krize, musí všichni k veslům přeci ( osobně o krizi an sich pochybuji, krizi vyrábí reformátoři, aby měli co reformovat. Psychiatrizovali už i běžný smutek všedního dne a jak koukám, za 1,28 Kč za bod se to vyplatí!).

Uvědomujete si, že CDZ mohou fungovat lážo plážo jen proto, že ostatní psychiatři pracují? Že si mohou CDZ vybírat pacienty jen proto, že o odmítnuté se má kdo postarat?

Kdyby měla reforma hlavu a patu, kdyby i vámi adorovaný Horáček měl všech 5 pohromadě a netrčel na půl cesty mezi NUDZ a fakultou, tak CDZ vznikají v normálních ambulancích po normálním výběrovém řízení, cena za bod by byla veřejná. Ale to by muselo skutečně jít o psychiatrii a nikoli o pouhé čerpání dotací, mor dnešní doby, který udržuje při životě mládež, která by se jinak neuživila, protože kromě aktivismu vlastně nic neumí.

Dagmar Nováková

Pane doktore, rozčilujete se na špatném místě na špatnou osobu. Ano, zde probíhá dialog v rámci tříbení názorů na reformu psychiatrie. Ale bohužel, HOP nemá vliv prosadit změnu podle vykrystalizovaných názorů. Naše úloha je zatím nastavovat zrcadlo reálného stavu.
Situace je následující :

  1. Odborná společnost odsouhlasila Strategii reformy psych. péče ČR v r. 2013
  2. Podle této reformy stát zažádal o podporu Brusel.
  3. Peníze přišly na Min. místního rozvoje ( tehdy za doby první vlády ANO), podle jednání Min. zdravotnictví ČR, kde se nejvíce opět angažovala dr. Papežová a naše odborná společnost byly vypsány příslušné regionální operační programy…kde byly specifikovány podmínky pro přidělení jednotlivých žádostí.

Musíte si tedy uvědomit, že to, co vzniklo, bylo za velké podpory naší odborné společnosti. Pokud vzniklo nové CDZ, mohlo čerpat peníze na : 1. Stavbu + 2. Provoz = zařízení a platy ….to vše na 5 let. Toto je běžný postup u všech odsouhlasených projektů. Po pěti letech se majitel pokusí udržet vzor projektu, pokud se to nepodaří, je to jeho majetek a může si sám rozhodnout co s ním udělá – prodá, nebo pronajme třeba na ordinace, nebo kanceláře.
Je to vlastně paradox, čím více kritizujeme CDZ, tím více provozovatelé mají v ruce náboj, že vlastně nic neřeší, že se dané CDZ může zrušit. Protože, kdyby provozovatel měl v úmyslu pokračovat ve zdravotnické práci, samozřejmě, že pokud mu skončí podpora mezd zaměstnanců, bude hledat více pacientů.

Otázka však je, co můžeme ještě ovlivnit. Je to rozjetý vlak – znáte tu rétoriku vlády…že se nečerpají fondy, že se musí čerpat….čili utrácet ….To platí i pro naši situaci. Nelze za pochodu měnit parametry vypsaných operačních programů. Lze pouze srovnat to, co bylo napsáno a schváleno ve strategii našimi odborníky – a je opravdu budováno. Pokud si někdo opravdu najde tuto strategii na Googlu, bude se divit. CDZ skutečně měla mít spíše charakter krizových center a od jejich vzhledu bylo velmi odkloněno.

Bohužel, musím na druhou stranu přiznat, že naše odborná společnost, respektive členové výboru, se stali během doby v tomto toku peněz pouze pěšáky v této královské hře o peníze – střelci, královna a král jsou naprosto jiné struktury.

Nepřetížený psychiatr

Díky za info….ad rozjetý vlak….vzpomínám, jak 10 listopadu 89 vůbec nic neukazovalo, že socík padne – a stalo se.

Nepřetížený psychiatr

Ještě dodatek, abych to neodbyl jen jednou větou.
Psychiatři by se měli zbláznit až jako poslední, věřím, že zvítězí rozum. Zažil jsem JZD Slušovice, které vyrábělo počítače a mělo vlastní rally team. Vypadalo to naprosto geniálně a kde je dnes. Zažívám CDZ a…“dávám jim rok, maximálně dva!“

Nováková Dagmar

Je to naprosto možné , vždyť všechny operační programy této země jsou vlastně koncipovány tak, že stát dá peníze na projekt, který schválí příslušná komise( která je státem určena), projekt pak vesele jede a je financován státem 5let, potom to co dal stát zůstává příjemci grantu a je na něm, jak dál vzor projektu povede.
( Takže se vlastně se jedná o rozdávání peněz státu soukromým osobám na právním základě… a to nemluvím o struktuře těchto osob a nemluvím, že tímto jednáním stát naprosto popírá metodiku tzv kapitalismu. Někteří čistý kapitalisté – tedy lidé, kteří opravdu soukromě podnikají na své náklady jsou velmi znevýhodnění, ze?).
Pokud se mu nepodaří prijemci grantu projekt dál vést, bez nároku vracení grantu státu, mu vše zůstane a může si rozhodnout, jak dále se bude nakládat s tímto majetkem.
Takže : CDZ u nemocnic se zřejmě spoji s jejich krizovymi centry( je to logické – nejsou personální kapacity), soukromá CDZ budou skomírající a hledat další uplatnění. Otázka je , jestli rychle nepřehodi si strukturu pacientu( změna číslic za písmenem F) a půjdou vesele do další vlny operačních programů … na další CDZ.

Psychiatrie Ostrava

Zdá se, že nejstřeženější tajemství české psychiatrie je hodnota bodu pro CDZ.
Ustanovení hodnoty bodu pro CDZ nespadá do transparentního dohodovacího řízení, jednání jsou separátní, smlouvy s pojišťovnami nejsou veřejné. Když se zeptáte nějakého provozovatele CDZ na tento údaj, je stižen akutní amnézií.

Nejde se odvážný provozovatel CDZ, který by sem do komentářů hodnotu bodu pro CDZ na rok 2023 prozradil?

Čtenář

v roce 2019 byla hodnota bodu pro CDZ 1,22 Kč.

chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://ppo.mzcr.cz/upload/files/prehled-projednavanych-bodu-4-11-2019-5e37f8c61ed3a.pdf

Jaroslava Makrlíková
Karel Moravec

Celý článek v čs psychiatrii je pochybný, směs fantazií a nepřesných čísel. Všiměte si, jak autoři volně přeskakují od “ naměřené vědy“ k volným fantaziím na téma “ výhodnost CDZ“. Přitom výpočet “ impozantního“ snížení hospitalizačních dnů o 70% neuvádí, jen konstatují výsledek “ který vypočetl ÚZIS“, říká se tomu čísla vycucaná z prstu. A tak je to s celou reformou, kde je přání otcem myšlenky.
Volnočasové aktivity, které CDZ provozují, nemají nic společného s medicínou. Mají sice své místo v životě pacientů jako sociální služby, ale sebevětší reformní fantazie psychiatry nenahradí. Časopisu čs psychiatrie je škoda, býval kvalitní.

Marta Holanová

Osobně mám problém vidět v CDZ jinou než sociální službu, která by za stejných finančních podmínek mohla stát v konkurenčním postavení s jinými sociálními službami. Žádného mého dekompenzovaného psychotika zatím nepřevzala do péče, byla spíše doplňkovou – kamarádskou či psychoterapeutickou podporou několika pacientů, kteří se u mně průběžně léčili.
V době kovidu se CDZ nenabízela a my jeli v ambulanci naplno. Nenabízejí se ani akutním pacientům při dlouhých objednacích dobách ambulancí.
Mohlo by se prokázat, do jaké míry je činnost CDZ nezastupitelná? Politikové a laická veřejnost jsou mateni slovy o multidisciplinární a komplexní a krizové… péči, zatímco můj konkrétní (psychotický) pacient vyžaduje důvěru a pružný, individuální vztah se svým psychiatrem, který ho celý další život doprovází.
Bylo by dobře, kdyby kolegové napsali i své pozitivní zkušenosti.

Zdeněk Šolle

Čísla jsou to zajímavá, jak je vykládat může být předmětem diskuse. Mně ale osobně přijdou zajímavější čísla, která chybí. Po celou dobu se divím, proč jsou v rámci celé reformy tak málo a tak neúplně dostupné jakékoli relevantní údaje a výstupy

Psychiatr

Dobrý den, znám CDZ, kde mají v pracovní době zaměstnanci lekce jogy…

18
0
Would love your thoughts, please comment.x