Naplňování cílů reformy psychiatrické péče v praxi – z pohledu sociálního  

Dne 19. listopadu jsem se zúčastnila on-line jednání na téma „Transformace psychiatrické péče, její průběh, cíle a dopady“. Vzhledem k současné situaci v sociálních službách jsem neměla možnost se zúčastnit celé konference, přesto si dovoluji reagovat na úvodní prezentace. Aktéry reformy byly předloženy grafy, tabulky o naplňování cílů reformy. Byl se někdo z těch, kteří komentují úspěšný průběh reformy, seznámit s realitou v terénu?

V praxi jsme nezaznamenali žádný posun, o kterém se na konferenci hovořilo a který by se měl realizovat dle zaslaného dokumentu Národního akčního plánu pro duševní zdraví (NAPDZ).

NAPDZ deklaruje přestat finančně podporovat nákladově neefektivní velkokapacitní zařízení zdravotních služeb a finanční prostředky využít ve prospěch komunitní péče a služeb – ano snižují se počty lůžek v psychiatrických léčebnách a nemocnicích, ale na druhé straně nedochází k rozvoji komunitních služeb. Chybí prevence, rehabilitace osob s duševním onemocněním, a to včetně jejich integrace do běžného života v oblasti bydlení a zaměstnávání, nevznikají žádná komunitní chráněná bydlení, komunitní domovy se zvláštním režimem. Nedošlo k propojení zdravotních a sociálních služeb, není vytvořena síť návazných služeb pro osoby s duševním onemocněním. Existují návazné služby, ale jsou vázány kritérii projektů jako je působnost v daném ORP, věková kategorie klientů, cílová skupina, počet zaměstnanců, pracovní doba aj.

Neprobíhá informovanost veřejnosti o reformě psychiatrické péče přesto, že je vysoká míra stigmatizace v české populaci. Chybí informovanost a podpora rodinných příslušníků osob s duševním onemocněním, kteří jsou dlouhodobě vystaveni zátěži. Nestačí přehled nasmlouvaných výkonů u zdravotní pojišťovny, je potřeba lidi, kteří je budou realizovat, a ti chybí. Je nedostatek psychiatrů, psychiatrických sester k počtu psychiatrických pacientů a na práci s rodinnými příslušníky čas nezbývá. Psychiatrie se potýká s nedostatkem ambulantní péče, kterou je třeba nejprve posílit a pak teprve rušit lůžka.

Hovoří se o snižování počtu lůžek a terén není připraven pro propuštěné pacienty, kteří budou potřebovat vyšší stupeň podpory a zajištění potřeb bydlení, není zohledněna příjmová situace pacientů, nedošlo k legislativním změnám v této věci. Naproti tomu snaha o legislativní ukotvení center duševního zdraví v zákoně o sociálních službách je z hlediska finančního zajištění nepřijatelná.

Na videokonferenci opakovaně zaznělo, že jde o zvyšování kvality života osob s duševním onemocněním. Nebylo však uvedeno, jak probíhá avizované individuální plánování a tvorba přechodových plánů s pacienty, v návaznosti na plán budování komunitních služeb sestavený dle jejich potřeb. Pokud nebude ve středu pozornosti osoba s duševním onemocněním, nelze naplnit cíl reformy psychiatrické péče – zlepšit kvalitu života lidí s duševním onemocněním.

Mgr. Marcela Holčáková, členka výkonné rady a sekce sociál OS
11.02.2021, 14:54